Připravujeme

První Samuelova (svazek 09)

Tragická postava na královském trůnu

První Samuelova
Proč Izrael nezůstal u kmenového uspořádání? Muselo skutečně vzniknout království? První izraelský král Saul je rozporuplnou postavou. Znamená snad Boží vyvolení za krále nezrušitelnou kvalitu člověka, nebo ji může takový člověk zničit svým pošetilým jednáním? Zapadající hvězdu tragické postavy na královském trůnu (Saula) střídá vycházející hvězda mnohostranně nadaného mladého muže (Davida). Vypravěč využívá komplikované spleti vztahů v Saulově rodině a politické dění chápe vždy jako události, které jsou těsně svázány s výraznými kněžskými postavami. Celkově vyznívá První Samuelova jako kritika monarchického uspořádání společnosti. Saul jako král neuspěl, nepodařilo se mu vybudovat království jako instituci, která by zajišťovala budoucnost. Ve chvíli jeho smrti je Izrael pořád ještě kmenovým svazem.

doc. Petr Chalupa, Th.D.  (*1954)
Docent na Katedře biblických věd Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zároveň ředitel Českého katolického biblického díla. Zabývá se korelací synchronního a diachronního přístupu v exegezi.

Druhá Samuelova (svazek 10)

Lesk a bída královské moci

Druhá Samuelova
Ze Saulova stínu vystupuje David jako vůdce oddílu nezávislých bojovníků. Velice mu ovšem záleží na tom, aby nebyl nijak spojován se Saulovou smrtí. Ve chvíli, kdy izraelský sever nemá vhodného kandidáta na krále, osvědčuje David politickou prozíravost a schopnost diplomaticky vyjednávat. Stává se králem nejen nad judským jihem země, ale také nad izraelským severem. Také jeho vláda je zajištěna působením kněží a proroků. Největší pozornost věnuje vypravěč událostem, které se odehrávaly v Davidově rodině. Davidovi se podařilo vybudovat a zajistit království jako společenství kmenů, které sjednotil pod svou vládou. Zdaleka však nešlo o idylu. David i jeho synové se dopouštějí zločinů, které vedou k tragickým důsledkům. Navzdory některým temným stránkám své povahy se David stal příkladem panovníka, který naplňoval ideál izraelského krále, a modelovou mesiášskou postavou.

doc. Petr Chalupa, Th.D.  (*1954)
Docent na Katedře biblických věd Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zároveň ředitel Českého katolického biblického díla. Zabývá se korelací synchronního a diachronního přístupu v exegezi.

Genesis I (svazek 1/1)

1,1 – 6,8

Když na počátku Bůh řekl do tmy…

Genesis
První kniha Bible (Genesis) je uvedením do celku Písma. Formou vyprávění o vzniku Izraele jako „lidu Hospodinova“ v zemi zaslíbené uprostřed národů země nastoluje témata, motivy, role a vztahy, které pak jsou pojednávány a rozvíjeny v dalších biblických knihách. V úvodních kapitolách kniha Genesis vypráví o člověku jako takovém, o jeho místě ve světě a o jeho základním určení. Příběhy o Božím stvoření, o Adamovi a Evě, o potopě a o praotcích byly v době svého vzniku kritickou odpovědí Izraele na dobové tradice o bozích a lidech. Po staletí formovaly židovskou i křesťanskou tradici a i dnes patří k nejznámějším biblickým látkám. První díl komentáře ke knize Genesis nabízí nově zpracovaný překlad úvodních kapitol, jejich podrobný výklad, zasazení do dobových i literárních souvislostí a podněty k promýšlení významů těchto inspirativních látek.

prof. ThDr. Martin Prudký  (*1960)
Profesor na Katedře Starého zákona Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Studia v Praze, Amsterdamu, Oxfordu, Atlantě a Heidelbergu. Zabývá se především problematikou výkladu a interpretace narativních textů Starého zákona.

Ageus (svazek 37)

Budování chrámu v Judsku perské doby

Ageus
Prorok Ageus působil ke konci 6. stol. př. Kr. v Judsku, které tehdy bylo chudou provincií Perské říše. Ageovo zvěstování odráží touhu některých Judejců po restauraci institucí monarchické doby – prorok především úspěšně vyzýval k obnově jeruzalémského chrámu, kniha však dosvědčuje i „proto-mesiášskou“ naději na návrat Davidovců ke královské moci. Teologie spisu je relativně málo poznamenána vývojem, jímž prošlo myšlení části judských literátů během šestého až pátého století, a kniha tak poskytuje pozoruhodný pohled na některé tradiční aspekty judského náboženství.

Mgr. Jan Rückl, Ph.D.  (*1975)
Vědecký pracovník na katedře Starého zákona Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studoval v Praze a Lausanne. Zabývá se zejména Předními proroky a otázkami textové kritiky Starého zákona.



design & vývoj: Daniel Kvasnička jr.