Český ekumenický komentář

Český ekumenický komentář k Novému zákonu

Projekt Českého ekumenického komentáře navazuje na plány překladatelských skupin ČEP předložit českému čtenáři ucelené řady komentářů k Písmu, které by byly původním dílem domácích autorů. Charakter těchto výkladů, vztažených k textu ekumenického překladu, mají určovat tři hlediska. Předně jde o komentáře vycházející z kritické exegeze v rozhovoru se současnou biblistikou. Zároveň však tyto komentáře usilují o obecnější srozumitelnost výkladu, tak aby byly pomůckou nejen pro teologické odborníky, kazatele a studenty, nýbrž pro každého, kdo se zajímá o soustředěné porozumění biblickému textu. Pro celou řadu je též důležitá ekumenická orientace, která se má projevit nejen ve výběru autorů z různých křesťanských tradic, nýbrž také v konfesijní nepředpojatosti jednotlivých výkladů.


 1. Evangelium podle Matouše  12. List Koloským
 2. Evangelium podle Marka  13. První list Tesalonickým
 3. Evangelium podle Lukáše  14. Druhý list Tesalonickým
 4. Evangelium podle Jana  15. Pastorální listy
 5. Skutky apoštolů  16. List Židům
 6. List Římanům  17. List Jakubův
 7. První list Korintským  18. První list Petrův
 8. Druhý list Korintským  19. Listy Janovy
 9. List Galatským  20. Druhý list Petrův a List Judův
 10. List Efezským  21. Zjevení Janovo
 11. List Filipským a List Filemonovi   

Český ekumenický komentář ke Starému zákonu

Český ekumenický komentář vychází souběžně s novozákonní řadou. České veřejnosti se tak nabízí ucelená řada komentářů, které k jednotlivým biblickým knihám zpracovali současní domácí autoři. Východiskem komentářů je kritická exegeze původního znění biblického textu. Výklady i způsob jejich zpracování přitom usilují o obecnou srozumitelnost, protože chtějí sloužit nejen odborníkům, nýbrž každému zájemci o porozumění Bibli. Podstatným rysem je také ekumenická orientace celé edice, která se projevuje spoluprací autorů z různých křesťanských tradic a zejména konfesijní nepředpojatostí jednotlivých výkladů.

 1. Genesis  14. Druhá paralipomenon  27. Daniel
 2. Exodus  15. Ezdráš  28. Ozeáš
 3. Leviticus  16. Nehemjáš  29. Jóel
 4. Numeri  17. Ester  30. Ámos
 5. Deuteronomium  18. Jób  31. Abdijáš
 6. Jozue  19. Žalmy  32. Jonáš
 7. Soudců  20. Přísloví  33. Micheáš
 8. Rút  21. Kazatel  34. Nahum
 9. První Samuelova  22. Píseň písní  35. Abakuk
 10. Druhá Samuelova  23. Izajáš  36. Sofonjáš
 11. První královská  24. Jeremjáš  37. Ageus
 12. Druhá královská  25. Pláč  38. Zacharjáš
 13. První paralipomenon  26. Ezechiel  39. Malachiáš

Novinky

Evangelium podle Lukáše (svazek 3)

Evangelium podle Lukáše
Na více než sedmi stech stranách předkládá doc. Dr. Petr Mareček, Th.D., výklad Lukášova evangelia, které je svým rozsahem nejdelší knihou Nového zákona. Lukášovo evangelium je napsáno kultivovanou řečtinou a k jeho hlavním teologickým tématům náleží schéma zaslíbení a naplnění. Charakteristická je také snaha o věcnou a výrazovou přesnost.
Podle Lukáše je tento příběh významný, ústřední okamžik lidských dějin, na kterém závisí spása světa. Proto jako jediný z evangelistů klade děj do spojitosti s osobami, obdobími, institucemi a světovou historií, a to jak s římským, tak palestinským světem.
Lukášovo evangelium můžeme označit za „evangelium radosti“, jelikož z něj zřejmě nejvýrazněji ze všech novozákonních knih zaznívá, že „evangelium“ znamená skutečně „radostnou zvěst“. V Lukášově pojetí se dobrá zpráva neomezuje jen na Ježíšovo veřejné působení, ale začíná již jeho narozením.

Doc. Dr. Petr Mareček, Th.D.
studoval v Římě a v Jeruzalémě, je docentem na Katedře biblických věd Cyrilometodějské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a zabývá se exegezí novozákonních textů, zejména okolnostmi vzniku kanonických evangelií, jejich literárním a teologickým charakterem a jejich interpretací.

První list Petrův (svazek 18)

První list Petrův četli na přelomu 1. a 2. století maloasijští křesťané, kteří se ve většinové pohanské společnosti cítili jako vyděděnci (a právě tak ho četli a čtou i věřící v jiných těžkých dobách). Autor je nabádá, aby se jako svobodní lidé v Kristu nebáli a ve zkouškách stáli pevně zakotveni ve víře. Podle Kristova příkladu mají i nelehké společenské postavení vnímat jako příležitost ke zvěstování evangelia. List věrně i tvořivě navazuje na prorocké a žalmové tradice Starého zákona, teologii apoštola Pavla i synoptická evangelia.





Mgr. Jan A. Dus, Th.D.  (*1966)
Vědecký pracovník Centra biblických studií AV ČR. Na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vyučuje novozákonní řečtinu a ranou křesťanskou literaturu. Studoval v Praze a Amsterodamu, zabývá se apokryfní literaturou a spisy apoštolských otců.

Ámos - Když Bůh musí řvát jako lev (svazek 30)

Ámos patří mezi tzv. Malými proroky spíše k známějším a čtenějším knihám. Za její hlavní téma bývá považována sociální spravedlnost, kniha je však mnohem komplexnější a bohatší. Devět kapitol této knihy otevírá mnoho teologicky důležitých témat, jakými jsou vztah kultu a jednání s bližním a soukmenovcem, Boží spravedlnost, retribuce a kolektivní odpovědnost, zjevená a přirozená etika, vztah člověka a přírody, Boží trpělivost a povaha Božích "trestů" a mnoho dalších. V tomto smyslu je kniha Ámos hutným teologickým textem zasluhujícím zvláštní pozornost. Tvrdá slova, s nimiž se na těchto stránkách setkáme, nejsou mstivou výtkou; Bůh jimi člověku ukazuje jeho pravou tvář a nabízí mu cestu vyhýbající se blížícímu se konci, který si člověk sám svými činy připravuje.


ThLic. Adam Mackerle, Th.D.  (*1977)
Vyučující na Katedře teologických věd na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Studia v Římě a Olomouci. Zabývá se zejména prorockými knihami Starého zákona a využitím Starého zákona v etice.


Ester – Skrytý Bůh a statečná židovská dívka (svazek 17)

V knize Ester jsou promyšleně propojeny dva hlavní děje: Prvním z nich je vyprávění o zapuzení královny Vašti a Esteřině vzestupu, druhým vyprávění o vzestupu a pádu Hamana, kterému odpovídá ponížení a vzestup Mordechaje. Ohrožení existence je společným motivem obou dějů, které se navzájem doplňují. Kniha Ester názorně ukazuje, jak se může představitel důsledného monoteismu dostat do konfliktu s totalitním státem a jak riskantní může být statečné vystoupení proti člověku, který zneužívá svěřenou moc. Z teologického hlediska je nejnápadnějším jevem skutečnost, že v knize není zmíněn Bůh, a to ani vlastním jménem, ani obecným označením „bůh“.

Doc. Petr Chalupa, Th.D., (*1954), docent na Katedře biblických věd Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a zároveň ředitel Českého katolického biblického díla. Zabývá se korelací synchronního a diachronního přístupu v exegezi.


Kazatel – Zneklidňující kniha pro neklidnou dobu (svazek 21)

Ve Starém zákoně i v celé Bibli snad není kniha, jež by tak pronikavým způsobem odrážela dobu svého vzniku, navíc dobu, která se v mnohém podobá té dnešní. Jde o teologické a zároveň i hluboce filozofické pojednání. Kazatel se zamýšlí nad otázkami lidské existence, jejího smyslu, poslání, ale i konce. Zejména se pak ptá, jakou roli v tom všem hraje Bůh, co je dobro a jakým způsobem dosáhnout moudrosti. Argumentace je dramatická, víceznačná a v mnohém překvapivě věrně zrcadlí uvažování nad dnešní dobou – hledání jistoty v nejistém čase „globalizovaného“ světa, kde jedna verze skutečnosti soupeří s druhou a žádné není dána přednost.

Doc. Filip Čapek, Th.D., (*1971), docent Katedry Starého zákona na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a farář Českobratrské církve evangelické. Studia v Praze, Heidelbergu, Oxfordu a Jeruzalémě. Zabývá se starozákonní hermeneutikou a biblickou archeologií.




design & vývoj: Daniel Kvasnička jr.